Dobrovolnická mise 2013

Do kláštera net, na kopec hned a na motorce jet
aneb dobrovolnická mise 2013

Výprava do Tibetu, nebo spíš do něčeho někde co z Tibetu zbylo nám hlodala myslí poměrně dlouhou dobu. Čínu návštěvou podporovat nechceme, v Nepálu je milion turistů, Indie je škaredá... Ale zas já bych na nějakou šesti/sedmi tisícovku rád, než budou děti.... Prostě začarovaný kruh. Už to vypadalo, že z Tibetu na mladá kolena nic nebude (s poznámkou pod čarou, že pak už Tibet stejně nebude)
Jak moc jsme se mýlili! I když ne ve všem...

Část I, jak to vlastně začalo

Mise začala nenápadně, někdy ke konci roku 2012, kdy se mi zcela náhodou dostalo do ruky vydání oběžníku "Brno střed". Bezmyšlenkovitě listuji a zaujal mě obrázek Indky restaurující nějakou tibetskou malbu. Nedalo mi to a článek jsem přelouskal. Činnost Sdružení pro Tibet mě zaujala, ale ze všeho nejvíc mě zarazilo, ze hledají na další misi „ajťáka“... Nedalo mi to spát a nakonec jsme s přítelkyní dali hlavy na hromady a předsedu Sdružení v Brně vyhledali. No vypadlo z něj na prvním setkání tak strašně moc strašně chaotických věcí, že jsme to málem vzdali, ale zase možnost jet do Malého Tibetu, "kde je buddhismus ještě živý", navíc pobyt v klášteře, a navíc udělat něco smysluplného (a tím přidat svůj skromný hlas k hlasům mnichů upalujících se za svobodný Tibet), byla příliš lákavá . To, že k tomu přibude dlouhodobý úkol alespoň trošku udržovat na živu stránky Sdružení byla nenápadná třešnička na dortu.

Takže na co může Sdružení starající se o konzervaci tibetského umění a kultury chtít „ajťáka“? No natáhnout do kláštera net :) [a spravovat stránky Sdružení...] Že prý komunikace s mnichy je katastrofální právě kvůli technice. Mejlovat se s nimi prakticky nedá a pošta na takovou dálku funguje asi tak, že když se v srpnu pošle dopis se slovy "V červenci přijedeme", a v květnu vrátí neotevřen.. no uznejte sami.
Takže cíl je jasný. Teď to ještě ukuchtit. Do realizace se nenápadně vloudilo přepsání stránek Sdružení....

O několik měsíců později (to už byly ty stránky téměř přepsané) se začaly úkoly množit: výstavka fotografií z předchozí mise [plán, fotky, krátký záznam], natření některých částí kláštera „západní“ barvou (dodanou sponzorem na misi 2014, firmou PPG) aby se zjistilo jak ve tvrdých podmínkách Himálaje obstojí, zcivilizovat kuchyň, dovézt několik dárků Jeho svatosti, mladému převtělenci Bakulovi Rimpočemu a jeho vychovateli doktoru Sonamu Wanciukovi, postavit nové vodovodní potrubí, zcivilizovat jim zahradu, zpříjemnovat život restaurátorům zachráňujícm Bílou táru ve svatyni Lhacung.. a samozřejmě ten net.

Moji hlavní prioritou přesto interně zůstával ten net. Prostě výzva :). Vzhledem k tomu, že Diskit leží v údolí Nubra, což je oblast s omezeným přístupem v kousku země mezi Pákistánem, Čínou a Indií (indický stát Jammu & Kashmir) satelitní internet nepřipadal v úvahu. Také nehledě na cenu. Takže zbývaly antény - v rámci indické legislativy s maximálním dosahem cca 5 km...  No při pohledu na mapu mi připadly antény na solární pohon natažené přes lhadacký hřeben od "libovolného" providera + nějaký starý počítač z práce jako udělatelná věc. Ale pak se plán výrazně zjednodušil. V Diskitu se objevilo připojení (i když spíše offline než online)! A Diskit je přímou vzdušnou čarou od kláštera cca 3 km. Takže cíl je jasný, a nákup takovéhoto hardware (oproti původnímu plánu hračka).
Nakoupený a nakonfigurovaný dvě [http://www.i4wifi.cz/airgrid-m5-hp-airmax-outdoor-5-ghz-1x-lan-vc-23-dbi-antény_d2195.html, UBIQUITI:  AirGrid M5 HP AirMAX - outdoor 5 GHz, 1x LAN, vÄŤ. 23 dBi antény] a teď už jen doufat, že nám je na letišti nezabaví (a) je to Indie, (b) Leh je velmi přísně střežené letiště).
Pro zasvěcené - na notebooku byla Fedora Linux 19, v době instalace nejnovější vydání Fedory - takže naděje, že počítač nezničí sám sebe během pár spuštění a zůstane funkční a bez údržbový jsou velké! Krom věcí na net (přednastaveného thunderbirda s mejlama Sdružení) tam byla ještě pěkná dávka vzdělávacího softwaru - Marble, kEdu a další...

Odlet se mílovými kroky blížil a namnožené úkoly se redukovaly nebo naopak úspěšně chystaly. Vyzvedly se samolepicí plakáty na výstavku, zabalily se antény, zajistil se vyřazený noťas z firmy, koupila se dezinfekce do kuchyně, dovezly se barvy od PPG, vyzvedly se dopisy doktoru Wanciukovi a nakoupily dárky pro jeho svatost, mladého Bakulu, a vyměnili peníze na nákup potravin a případného doplňkového vybavení pro letoší misi (kteří tam již tou dobou byli a určitě trpěli hlady). A nakonec se 1. 8. 2013 i úspěšně odletělo.